Negativní energie zhoršuje duševní pohodu, průběh mnohých onemocnění nebo celkový zdravotní stav. Bránit se proti ní lze nejen optimistickým přístupem k životu, ale třeba také s pomocí jantarového talismanu.
Negativní energie má nepřítele
Negativní energie narazí v případě jantaru na svůj protipól – protože tento kámen, jenž je ve skutečnosti zkamenělou a zmineralizovanou pryskyřicí stromů, které na Zemi rostly před desítkami milionů let, vyzařuje jas a pozitivní energii.
Věděli to lidé už v pravěku, protože například na pobřeží Baltského moře, které je jedním z jeho nejznámějších nalezišť, se sbíral už v době kamenné. Stal se nejen oblíbeným šperkem, ale především amuletem, který chránil před temnými silami. Staří Řekové si všimli, že když se kousek jantaru tře vlněným hadříkem, vzniká náboj statické elektřiny. Proto se mu také v antice říkalo elektron a šperky z něj vyrobené zdobily bohaté krásky i kněžky pohanských kultů.
Zajistí očistu těla
Za tisíciletí, během nichž jantar lidstvo provází, si lidé nemohli nevšimnout mnoha pozoruhodných vlastností, které má. Nejenže se díky němu snižuje působení negativní energie, od níž očistí i naše tělo. Má rovněž schopnost nastolit rovnováhu, uklidnit rozbouřenou mysl, dodává nám trpělivost, posiluje koncentraci a obranyschopnost organismu. Vedle toho prý přitahuje přátele, lásku, a dokonce i peníze.
Od pradávna se jantar využíval nejen jako lapač negativní energie, ale také jako lék proti bolestem hlavy, krku, zubů a uší. Jeho blahodárný vliv pocítí i játra, ledviny a trávicí trakt, především žaludek. A ve starověku byl tajnou zbraní proti ženské frigiditě a mužské impotenci.
Hodí se Pannám i Blížencům
Jantar můžeme použít v jeho přírodní formě jako solitér, který umístíme na vhodné místo v prostoru, aby zachytával proudění negativní energie. Ale nic nenahradí půvab jantarových šperků, které jsou cenově dostupné a mají v sobě nadčasovou krásu. Jantar se hodí pro každého, ale nejvíce prospěchu z něj mají ti, kteří se narodili ve znamení Býka, Blíženců nebo Panny, takže v jejich případě by jantar doma rozhodně neměl chybět.
Dnes se vyrábí i umělý jantar, který je skutečně lacinou nápodobou, protože se ještě nepodařilo vyrobit takový, který by k nerozeznání podobal svému přírodnímu vzoru. Chceme-li mít jistotu, že kupujeme pravý jantarový kousek, měli bychom ho pořizovat z hodnověrného zdroje a chtít certifikát. Existuje i docela jednoduchá zkouška pravosti, kterou je ale lepší nezkoušet: přírodní jantar totiž v ohni taje, vždyť je to vlastně „jenom“ kousek pryskyřice.
Jantarové zajímavosti
- Přírodní jantar se vyskytuje nejčastěji v odstínech žluté až světle hnědé. Existuje ale i takový, který má červené, zelené či modrozelené zbarvení. V Čechách lze dokonce u obce Valchov nedaleko Blanska najít neprůhledný černý jantar, který dostal podle svého naleziště jméno „valchovit“.
- Protože je jantar roztavená pryskyřice pradávných stromů, zachytily se v něm zbytky pylů, rostlin, dokonce i hmyzu a drobných obojživelníků. Takové kousky jsou dnes cenným zdrojem informací pro paleontologická bádání. A z asijské Barmy, dnešního Myanmaru, pocházejí kusy jantaru, v nichž se zachovaly pozůstatky dinosaurů. Ovšem informace o tom, že se z tvorů zalitých v pryskyřici dá i po milionech let odebrat DNA a pracovat s ním na nebezpečných pokusech, berme jako fantastickou teorii, která se objevila třeba ve filmu Jurský park.
- Jantar se nachází na mnoha místech naší planety, ale pro ten kvalitní si můžeme dojet třeba do Polska nebo Litvy, protože ten pobaltský je považován za jeden z nejkvalitnějších.
- Z jantaru se vyráběly a vyrábějí překrásné šperky a dekorace, ale v letním sídle ruských carů v Kateřinském paláci v Carském Sele nedaleko Petrohradu stávala kdysi celá Jantarová komnata, kterou na konci války rozebrali ustupující Němci. Dodnes po ní lovci pokladů marně pátrají, a to i na území naší vlasti. Naštěstí se zachovaly obrazy a fotografie, takže byla v Carském Selu nedávno dokončena přesná kopie ztraceného skvostu.
Zdroj informací: fosilie-shop.cz; svetmineralu.cz; ceskyrozhlas.cz; prostezdravi.cz
Publikováno: 27. 6. 2023, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová