I jehličnany mají své choroby. Víte, jak ošetřit nemocný strom?

Třebaže na první pohled není nic vidět, i jehličnany trpí na nejrůznější choroby a škůdce, které je mohou decimovat. Stromy jsou také živé organismy a lze je léčit. A pokud několik let pečlivě ošetřujeme a staráme se o námi vysazené jehličnany, měli bychom se je pokusit nejen z choroby vyléčit, ale také se zajímat o to, jaké nemoci jim mohou ublížit a jak tomu předcházet.

I jehličnany mají své choroby. Víte, jak ošetřit nemocný strom? (Zdroj: Depositphotos)

Jehličnaté stromy a jejich choroby

Na našich zahradách se pěstují nejen stromy ovocné a okrasné listnaté, ale také jehličnany, které se těší velké oblibě. Spousta zahrádkářů dává přednost solitérům, ale můžeme častokrát vidět jehličnany jako živý plot. Pěstují se především smrky a jedle, ale i modříny a borovice a další exotické jehličnany - tisy, cypřiše nebo cykasy. Málokdo například ví, že jinan dvoulaločný patří také do skupiny jehličnanů. Jehličnany jsou zajímavé svým růstem, tvarem i plody - šiškami. A mohou také trpět na nejrůznější choroby a škůdce.

Jehličnany
Pokud své napadené jehličnany neošetříme, brzy je budeme moci vykopat a zlikvidovat (Zdroj: Depositphotos)

Sypavka borová

Je to houbová choroba, která je příčinou schnutí borovic. Napadá převážně kosodřevinu a borovici černou. Jehličí hnědne a na rozhraní zimy a jara opadá společně s odumřelými výhony. Borovice bez jehličí se většinou zazelenají, ale potřebují ochranu. Opadané jehličí je potřeba co nejdříve sesbírat a zlikvidovat. Choroba se projevuje nejprve malými žlutými skvrnami na jehlicích, které se postupně zvětšují, rezaví až úplně zčernají.

Koncem července až začátkem srpna provádíme postřik, který opakujeme na přelomu srpna a září. Jako vhodný fungicid se osvědčil Novozir MN 80 nebo Dithane M 45. Chemická ochrana ve velkém rozsahu se provádí v lesních školkách. 

Napadené stromy
Sypavka dokáže napáchat velké škody (Zdroj: Depositphotos)

Kromě sypavky, kterou způsobuje houba Lophodermium seditiosum, rozeznáváme i další:

  • mramorová sypavka borovice - původce Cyclaneusma spp.
  • červená sypavka borovice - Dothiostroma septosporum
  • hnědá sypavka borovice - Lecanocticta acicola
  • sypavky smrku - Lirula a Lophodermium
  • švýcarská sypavka douglasky - Phaeocryptopus gaeumannii
  • skotská sypavka douglasky - Rhabdocline pseudotsugae

Rez borového jehličí

Coleosporium tussilaginis je původcem této choroby, která se projevuje žlutooranžovými měchýřky na zelených jehlicích. Choroba se objevuje v dubnu. Měchýřky se postupně protrhávají a uvolňují spory, které padají nejen na spodní partie stromů, ale také na rostliny, rostoucí pod nimi. Odtud se přenášejí zpět na jehličí. Jehličí přitom neopadává. Ochrana jak pletím rostlin v okolí jehličnanů, tak postřiky nejsou příliš efektivní. V lesních školkách se používají obdobné fungicidy jako při zasažení sypavkou. U starších dřevin pak již ošetření není nutné.

Zerav
Túje, tisy a další okrasné jehličnany mohou být také předmětem zájmu škůdců (Zdroj: Depositphotos)

Obdobná je rez smrková, způsobená houbou Chrysomyxa abietis. Projevuje se jako žluté příčné proužky, na nich vyrůstají žlutooranžovobílé novotvary. K infekci dochází již brzy zjara, napadány jsou pouze smrky, a to v jejich nejmladších nárůstech. Během léta a podzimu pak dochází k masivnímu opadu jehličí. Choroba se může objevovat opakovaně a pak dochází ke špatnému prospívání stromků a malými přírůstky. Fungicid se používá pouze ve školkách vánočních stromků, v přírodě se ochrana neřeší.

Další je také rez vrbková, způsobená houbou Pucciniastrum epilobii. Na nejmladších jehlicích vyrůstají protáhle trubkovité útvary, které přežívají na mezihostiteli - vrbovce. Velmi často se vyskytují na plantážích s vánočními stromky i v lesních školkách.

Smrky
Kromě rzi smrkové se může na těchto jehličnanech vyskytovat spousta škůdců (Zdroj: Depositphotos)

Kloubnatka smrková

Kloubnatku způsobuje houba Gemmamyces piceae. Při zasažení chorobou můžeme na jaře pozorovat dobře viditelné, zduřelé a jakoby nateklé pupeny, které se kroutí, deformují a spirálovitě stáčí. Při silné infekci odumírají hlavní pupeny a vedlejší rostou již zdeformované a nevzhledné. V zimě pak tyto výhony promrzají. Napadená místa postupně černají. Pokud není strom ošetřen, choroba postupně zničí jehličí, které opadá a strom postupně chřadne. Výskyt kloubnatky byl více zaznamenán v Krušných horách, méně pak v horách Jizerských a Orlických. Plantáže smrků by se měly pravidelně ošetřovat vhodným fungicidem a napadené dřeviny ihned likvidovat. Další možností je vybírat mezi kulturami smrků takové, které jsou k chorobě rezistentní, např. odrůdu Picea abies.

Mladé jehličí
Nové přírůstky na výhonech jsou častým zdrojem nájezdů škůdců (Zdroj: Depositphotos)

Cenangióza borovic

Za touto chorobou stojí Cenangium ferruginosum, parazit, který zapříčiňuje prosychání koncových výhonů i celých korun. Borovice jsou tímto parazitem napadeny ve chvíli, kdy jsou oslabeny jiným škůdcem nebo dlouhodobým nedostatkem vody v důsledku přetrvávajícího sucha v krajině. Eliminace výskytu je možná odstraňováním napadených částí jehličnanů.

Škůdci na jehličnanech

  • Bekyně mniška - napadá smrky, borovice, jedle i modříny. Samička naklade vajíčka do kůry stromů, kde se líhnou housenky, které se rozlézají po celém kmeni a ožírají mladé pupeny a jehlice. V uměle vysazovaných monokulturách může docházet až k holožíru a rozsáhlému poškození porostu. 
Bekyně
Bekyně mniška vypadá jako hezká můra, ale je to nebezpečný škůdce jehličnanů (Zdroj: Depositphotos)
  • Štětconoš trnkový se příležitostně objevuje na smrku či modřínu a jeho housenky dokážou způsobit i holožír. 
  • Bourovec borový - jeho housenky intenzivně požírají jehlice borovic, ale také vzácněji smrků nebo jedlí. Poškozené jehličí může pro strom znamenat špatný růst.
  • Lišaj borový klade svá vajíčka do kůry borovic, vzácněji smrků nebo cedrů. V našich podmínkách se mu příliš nedaří, ale například v Polsku dokáže způsobit rozsáhlou kalamitu.
  • Sosnokaz borový žije na borovicích, jeho housenky požírají mladé výhony a pupeny. Na chudých a suchých stanovištích může dojít k rychlému přemnožení.
  • Obaleč prýtový je škůdce, který vytváří na napadených místech jemné předivo, kterým se chrání před vytékající smůlou z poškozených pupenů. Koruny stromů jsou pak při větším napadené zdeformované, což přítomnost škůdce spolehlivě prozradí.
Borovice
Zejména borovice mají celou řadu chorob (Zdroj: Depositphotos)
  • Pouzdrovníček modřínový klade svá vajíčka na spodní stranu jehlic modřínů a vylíhlé housenky pak vyžírají vnitřní části jehlic. Díky tomu pak dochází k zaschnutí a opadu již třeba v květnu. Stromy ale dokážou dobře regenerovat.
  • Pilatka smrková napadá hlavně mladé rostliny. Jehličí po okusu jejích housenek vypadá jako spálené ohněm či mrazem.
  • Lalokonosec rýhovaný je brouk, kterého nalezneme mimo jiné na tisu. Dospělci i jejich larvy silně ožírají nejen povrchové části stromů, ale také kořenový systém. Velkou pohromou jsou ve sklenících.
Lalokonosec
Lalokonosci jsou zhouba, dokážou zdecimovat jak jehličnany, tak i ostatní rostliny (Zdroj: Depositphotos)
  • Štítenka jalovcová  vysává z cypřišů nebo jalovců mízu, pokrývá povrch rostlin krustou štítků, čímž dochází k deformacím růstu, špatným prospíváním, žloutnutím a následným opadem jehlic, a nakonec i k úhynu rostliny. Někdy lze na povrchu jehlic pozorovat vrstvu medovice s černými skvrnami.
  • Ploskohřbetka smrková je vose podobný hmyz, jejíž housenky se pasou na smrkových jehlicích v horských i vysokohorských oblastech. Zde dochází často k přemnožení, přičemž hromadný žír housenek dokáže způsobit i dalekosáhlé škody a odumírání smrků.
Postřik
Na většinu chorob a škůdců lze použít postřik (Zdroj: Depositphotos)

Proti škůdcům zasahuje preventivně stejně jako při napadení houbovými chorobami. Především dodržujeme správné pěstební podmínky, dopřejeme jehličnanům dostatek světla i tepla podle náročnosti, vhodný substrát, a také závlahu a patřičné hnojivo. Pokud budou jehličnany v dobré kondici, budou mít škůdci i choroby ztížené působení. Proti savým i žravým škůdcům pak v jarním období používáme vhodné insekticidy, proti houbovým chorobám pak fungicidy. Stromky, nakoupené u neprověřených prodejců raději necháváme v karanténě, přičemž u nových i již vysazených stromků pozorujeme možné změny barvy na jehličí, barvu kůry i okolí, kde se mohou například škůdci vyskytovat. Poškozené části ihned likvidujeme.

Související k tématu