reklama

Reliéfní nebo také upcyklovaná mozaika: Rozbité hrnky i talířky se vám budou hodit

Technika mozaiky se vyvíjí stejně rychle jako všechno ostatní kolem nás! Už dávno není jen hladká, chcete-li plošná. Výtvarnice Pavlína Pecko nám dnes představí jednu z jejích variant.

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Upcyklovaná nebo též reliéfní mozaika je technika, jejímž základním prvkem je využití porcelánových nebo keramických šálků, pokliček, talířů či konviček. Většina materiálu pochází z antiků, bazarů, starožitnicví nebo jsou prostě rozbité. Je dobré se vyhnout symetrii a naopak nahodile jednotlivé kusy propojovat a kombinovat. Mozaiku přizpůsobíme podle toho, kde nám bude sloužit, jestli v koupelně, kuchyni nebo chodbě.

Reliéfní nebo také upcyklovaná mozaika
i (Zdroj: Prima FTV)
Reliéfní nebo také upcyklovaná mozaika

Porcelán lze použít nejen rozbitý, nepohrdneme ani tím s drobnými vadami na kráse. Tato technika je určitě pracnější než klasická keramická mozaika, jelikož se pracuje 3D. Mozaikou lze dekorovat rám kolem zrcadla, obraz, květináč nebo taky na zeď.

Jak budeme postupovat při tvorbě mozaiky

Nejdříve dřevo a kov před lepením obrousíme smirkovým papírem. Na dřevo nebo perlinku přilepíme vysokopevnostním lepidlem jednotlivé kusy, které lze štípat a upravovat do dalších tvarů pomocí mozaikářských kleští, a poté vyplníme střípky keramickým obkladem.

Reliéfní nebo také upcyklovaná mozaika
i (Zdroj: Prima FTV)
Reliéfní nebo také upcyklovaná mozaika

Stejně jako u běžné keramické mozaiky vše nyní necháme ztuhnout, ideálně přes noc. Nejprve ale vyspárujeme pomocí dlátka. Spárovací hmota by měla mít konzistenci bramborové kaše, v návodu jsou poměry. Velikost spár by měla být 3–10 mm. Při větší vzdálenosti má spárovačka tendenci praskat. Nakonec vyleštíme houbičkou. Pokud předměty chceme umístit ven, musíme použít exteriérové lepidlo i spárovačku. Déšť a vítr mozaice nevadí, nic nezkazíme impregnací.

Reliéfní nebo také upcyklovaná mozaika
i (Zdroj: Prima FTV)
Reliéfní nebo také upcyklovaná mozaika

Publikováno: 22. 3. 2019, Autor: Oldřich Navrátil , Profil autora: Oldřich Navrátil