reklama

Boží hod velikonoční - Velikonoční neděle, den vzkříšení

Boží hod velikonoční je jeden z velkých a významných křesťanských svátků, který odkazuje na zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tento den je prvním dnem následujícím po konci Svatého týdne a posledním dnem velikonočního tridua. Nese se v duchu velkých oslav. Víte, jaký význam mají jednotlivé velikonoční dny a co je to tzv. triduum?

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Velikonoční neděle čili Boží hod velikonoční je ve znamení oslav a hodování (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Boží hod velikonoční

V tento den ráno přišla Máří Magdalena k hrobu Ježíše Krista, kde našla pouze odvalený kámen ze vchodu do hrobky a bílá plátna, do nichž byl Ježíš zavinut. Když tuto zprávu oznámila Ježíšovým učedníkům, pochopili a uvěřili, že ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Od tohoto dne je největší slavností církevního a křesťanského roku, při níž se slaví právě zmrtvýchvstání Krista, vítězství nad smrtí a vykoupení celého lidstva.

Velikonoční neděle je ve znamení svatých mší. V kostelích hoří paškál (velikonoční svíce), který byl zapálen o Bílé sobotě, respektive o noční vigílii. Odtud se ujalo rčení - vzít někoho na paškál, tedy nechat ho přísahat před posvěcenou svící - dotyčný musel říci pravdu. 

Boží hod velikonoční je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Boží hod velikonoční je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Velikonoční triduum, to jsou nejvýznamnějšími dny Velikonoc a zároveň to jsou i nejvýznamnější křesťanské svátky. Jedná se o období trvající od večera Zeleného čtvrtku do večera Božího hodu velikonočního (neděle), kdy byl Ježíš Kristus zatčen a umučen, pohřben, a poté vzkříšen.

Bylo a dodnes zůstává zvykem, že lidé chodili na tyto mše v novém, svátečním oblečení, čímž uctili symbol vzkříšení a nového života. Poněkud civilněji je zvyk nového oblečení převzatý i do dnešních dnů, kdy se traduje, že bychom měli mít na Velikonoce nové oblečení, aby nás nepokakal beránek. Na mše se nosí mazance, pečení beránci, koláče nebo masové pokrmy a světí se.

Neděle velikonoční je vyhrazena oslavám, proto se pořádají taneční zábavy a nejrůznější veselice, při nichž se zpívá, tančí a hoduje.

Úklid? Rozhodně ne

Na "generální" úklid měly hospodyně čas celý týden, v neděli by mělo být již pečlivě a důkladně uklizeno, vysmejčeno a všichni by se měli věnovat společným aktivitám, jako je třeba barvení vajec a příprava na pondělní hodování.

Z vařených vajíček, které děti přinesou z koledy, můžete vytvořit vtipnou svačinu
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Z vařených vajíček, které děti přinesou z koledy, můžete vytvořit vtipnou svačinu

Barvení vajec bývalo odedávna výsadou žen. Svobodné dívky barvily vajíčka, která chtěly dát svým potenciálním nápadníkům, hospodyně pak obarvená a ozdobená vejce rozdávaly malým koledníkům. Kromě vajec se rozdávaly také kousky svěceného mazance, který symbolizoval "lámání chleba". Mazance svým tvarem připomínají chléb coby dar boží a představují Kristovo tělo. Dnešní děti dostávají na koledě spíše sladkosti.

Hospodáři v tento den objížděli svá pole, aby jim požehnali a zajistili si tak dobrou úrodu. Zvyk objíždět pole na koních se dodnes dochoval v některých příhraničních oblastech. Kromě barvení vajec je neděle vhodná k návštěvám příbuzných i přátel, a také k obdarovávání něčím novým. V předvečer Božího hodu je rovněž zvykem péct mazance a beránky, chlapci v neděli zase pletou pomlázky na Velikonoční pondělí.

Tradičním zvířetem na Velikonoce jsou beránci, kuřátka, zajíčci a všeobecně mláďata, která symbolizují nový život. Do popředí se dostává velikonoční zajíček, který nosí dětem koledu, také se ujímá zvyk hledání vajíček a sladkostí.

V každém kraji mají svou tradici barvení a zdobení vajíček
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
V každém kraji mají svou tradici barvení a zdobení vajíček

Pokrmy

Neděle velikonoční je dnem, kdy končí 40 dnů půstu. Na stůl tedy přicházejí nejen posvěcené mazance a beránci, ale také skopové či telecí maso, velikonoční nádivky, klobásky či dušená šunka. Mezi oblíbené velikonoční pokrmy na Boží hod velikonoční patří vepřová pečeně, pečené kuře, skopová pečeně, velikonoční nádivka (hlavička), sekaná prostá nebo plněná. Pochutnáme si také na tradiční krémové bramborové polévce z vývaru z uzeného masa.

Víte, co je to velikonoční šoldra? Velikonoční šoldra je tradiční jídlo, které je oblíbené především ve Slezsku. V podstatě se jedná o kynuté těsto na chléb plněné slaninou, uzenou plecí, párky, ale třeba i klobásou. Tento pokrm je také znám pod názvem plecovník.

Velkou oblibu si také získávají velikonoční perníčky, linecké cukroví nebo muffiny s velikonočním zdobením. Některé oblasti preferují místo skopového masa pečenou kachnu, ale podává se také třeba ryba.

Na Boží hod velikonoční končí půst, dopřejte si proto maso
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Na Boží hod velikonoční končí půst, dopřejte si proto maso

Tip redakce:

Na boží hod velikonoční jsou otevřeny všechny obchody bez omezení, proto si v tento den ještě můžete nakoupit vše, co vám doma chybí. Přihlédněte ovšem ke krajovým zvyklostem a informujte se předem, zda konkrétně váš obchod bude mít běžnou otevírací dobu.

Barvení vajíček

Barvení a zdobení vajíček je zajímavým uměním, existuje totiž obrovské množství technik, jak vajíčka ozdobit. Budete-li pracovat s menšími dětmi, pak se vyplatí použít spíše jednodušší postupy, mezi které patří například barvení vajíček pomocí zakoupených barev a ozdobení obtisky, nálepkami či dalšími dekoracemi. Vajíčka je také možné pomalovat voskovkami, a poté obarvit, polepit barevným papírem, ozdobit vlnou a podobně. V podstatě záleží jen na dětech a jejich fantazii.

Dospělí pak mohou své umění předvést technikou vyškrabávání, polepování slámou, dekorací voskovými malbami nebo drátkováním. Je příjemné, že se staré a původní techniky zdobení vajec v jednotlivých krajích a oblastech opět vrací a toto umění se předává z generace na generaci.

Barvení vajíček a jejich zdobení se může zúčastnit celá rodina
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Barvení vajíček a jejich zdobení se může zúčastnit celá rodina

Pečení mazanců a beránků

Mazance i beránci by se měly správně péct na Bílou sobotu. Neuškodí, pokud si v rychlosti zopakujeme základní recepty pro zapomětlivé nebo zaměstnané ženy.

Mazanec

  • 50 dkg polohrubé mouky
  • 5 velkých lžic cukru
  • 4 žloutky
  • 5 lžic rozpuštěného másla
  • 2,5 dcl mléka,
  • špetka soli
  • špetka vanilky
  • troška citronové kůry
  • 5 dkg droždí
  • 2 lžíce rozinek
  • 2 lžíce mandlí

Z uvedených surovin se vytvoří těsto (nejprve necháme vzejít kvásek, který následně přimícháme do ostatních ingrediencí), které necháme vykynout. Pak prohněteme, vytvoříme kompaktní bochánek, který opět musí vykynout. Povrch pomažeme rozšlehaným vejcem a pečeme zhruba 45 minut v předehřáté troubě, dokud nebude zlatavý. Před vložením do trouby na hřbetě mazance vytvoříme křížek. Povrch můžeme posypat plátky mandlí.

V neděli doneste velikonoční mazanec do kostela a nechte si jej posvětit
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
V neděli doneste velikonoční mazanec do kostela a nechte si jej posvětit

Beránek

Oblíbené je třené, piškotové nebo tvarohové těsto. 

Třený beránek:

  • 120 g másla
  • 4 vejce
  • 200 g cukru krupice
  • 1 vanilkový cukr
  • 200 ml mléka
  • 300 g polohrubé mouky
  • 1 prášek do pečiva
  • pár kapek šťávy z citronu

Cukr, žloutky a tuk utřeme do pěny, zasypeme moukou a zvláčníme mlékem, přidáme zbylé suroviny. Na závěr do těsta zamícháme sníh z bílků. Těsto nalijeme do formy a pečeme v předehřáté troubě asi 30 až 45 minut.

Tradicí se stalo i pečení sladkého beránka
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Tradicí se stalo i pečení sladkého beránka

Velikonoční neděle v zahraničí

V USA se neděle už tradičně vyhrazuje návštěvám a hrám. Je zvykem sejít se hromadně (například v Bílém domě) a strávit den hledáním vajíček. Je zajímavé, že tento zvyk si do Ameriky přivezli evropští přistěhovalci.

Naši nejbližší sousedé (Polsko, Německo nebo Slovensko) mají podobné nebo téměř shodné tradice jako my. Hojně se navštěvují kostely, kde se pořádají bohoslužby, lidé se navzájem navštěvují, vrcholí přípravy na Velikonoční pondělí. Němci si ale například zvyk pletení pomlázek na koledu neosvojili, místo toho pořádají různá sportovní klání, kde hlavní roli hrají barevná vejce.

Zdroj informací: ceskevelikonoce.cz; kulturio.cz; dama.cz

Publikováno: 9. 4. 2023, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová