Správné uskladnění potravin dost významně zamezuje plýtvání potravin, protože díky tomu vydrží déle. Jak jste na tom ale se skladováním potravin vy? Jste si jisti, že potraviny správně skladujete? A jak moc je vyhazujete? V době, kdy vše zdražuje, je tato otázka rozhodně na pořadu dne.
I s ohledem na zbytečné plýtvání potravinami jsme si pro vás připravili článek o správném uskladnění potravin a snížení plýtvání. Může vám to ušetřit tisíce.
Správné uskladnění potravin vám ušetří tisíce
Věděli jste, že správné uskladnění potravin vám může ušetřit i tisíce? Snížíte tím totiž jejich zbytečné vyhazování, což zamezí i plýtvání potravinami. A v tom prozatím nejsme přeborníci. Víte, že Česko patří v oblasti plýtvání potravinami do evropského podprůměru? A zrovna nám nejde jejich správné skladování. Proč tomu tak je? Také jsme nevěděli, ale pan docent Pavel Klouček, vedoucí Katedry kvality a bezpečnosti potravin na České zemědělské univerzitě v Praze, nám odpověděl.
Plýtvání potravinami v Česku
Jak na tom tedy jsme? Když se to vezme globálně, tak zhruba ⅓ potravin, která se vyprodukuje, není spotřebována. Buď se potraviny zkazí, nebo se i nezkažené vyhodí, či se jinak vyplýtvá. Pokud se podíváme na statistiky, tak v Česku každý jeden z nás vyhodí 80 kg potravin ročně. Když se to převede na celkovou populaci Česka, tak je to více než 800 000 tun potravin. A když si to převedete do peněz, tak každý rok zbytečně vyhodíme deset tisíc korun na domácnost, což pak ve finále dělá 20 až 40 miliard korun na republiku.
Čím to je a v čem chybujeme?
Chyb je několik. Ta první je, že se nakoupí hodně potravin, což sice není úplně špatně, ale potom nastane problém s jejich uskladněním. Neumíme je uskladnit tak, aby nám vydržely, než je spotřebujeme. Nejvíce přitom chybujeme při skladování ovoce a zeleniny. Myslíme si, že nejlépe po nákupu uděláme, když všechno uložíme do lednice, a to není zas tak pravda. Ne všechno tam patří.
Existuje dokonce na to i taková jednoduchá poučka, že teplomilné druhy ovoce a zeleniny (tedy dovezené z tropů nebo subtropů) nemají zimu rády, takže do lednice nepatří. Takovým typickým příkladem jsou třeba banány nebo citrusy. Do lednice patří naopak naše ovoce, které je na zimu zvyklé, a aby dlouho vydrželo, mělo by proto být v chladu skladováno.
Mísa s ovocem na stole působí dekorativně
Mísa s ovocem na stole působí dekorativně, nicméně k uskladnění ovoce to není zrovna ten nejlepší způsob, pokud tedy veškeré ovoce nezkonzumujete do 24 hodin. V ostatních případech je vždy lepší, když jednotlivé druhy ovoce a zeleniny skladujeme odděleně. Každé ovoce, jak dozrává, tak ze sebe uvolňuje ethylen, tzv. dozrávací plyn. Když je ovoce uloženo v míse pohromadě, tak se vlastně povzbuzuje k tomu, aby rychleji dozrálo, což přináší i riziko, že se může rychleji zkazit.
Jak tedy skladovat jednotlivé druhy ovoce a zeleniny?
Nejlepší je, když máte všechny druhy ovoce oddělené. V případě česneku je ideální skladování v prostoru, kde je trochu nižší teplota, než je ta pokojová, tedy asi od 2 do 16 °C. Potřebuje rozumnou vzdušnou vlhkost, která je o maličko vyšší, než je běžně v bytech, ale zase ne příliš, protože pak se kazí. Dobré je, když je překrytý plátěnou utěrkou. Není vhodé zavírat česnek do krabice. Rajčata můžete mít uložena v lednici. Pravděpodobně vám tam i o něco déle vydrží, nicméně je to na úkor jejich chuti.
Brambory, potravina, s níž se nejvíce plýtvá
Brambory patří k nejvíce vyhazovaným potravinám. Skladování brambor je totiž poměrně náročné. Je tomu tak proto, že nesnáší světlo (na světle zelenají), pokud jsou pro změnu uloženy v nesprávné teplotě a vlhkosti, tak zase klíčí nebo začnou mít jiné problémy. Říkáte si dobře, ale to není žádná novinka, to dělaly brambory vždycky, a dokonce ani naši předci to jinak neřešili. Tak to není zas tolik pravda, protože naši předci se řídili tím, co odkoukali od Indiánů.
Jelikož brambory pochází z Jižní Ameriky, patřily k stěžejním potravinám Indiánů, kteří byli v jejich skladování mistři. Brambory skladovali v podzemí, tedy v místě, kde nebyl přístup světla, ale byla zde správná vysoká vlhkost vzduchu. Aby se brambory nekazily, zasypávali je ještě pro jistotu bylinou zvanou mintos stachys, která je v česku známá i jako čistec (tzv. zaječí nebo jehněčí ouška). Jde o rostlinu podobnou našemu kmínu.
Takže pokud chcete přestat se zbytečným vyhazováním brambor, uložte je i vy po vzoru Indiánů. Existují k tomu speciální pytle. Tyto pytle pro skladování brambor určené věrně kopírují osvědčené řešení Indiánů. Zabraňují přístupu světla, udržují vysokou vzdušnou vlhkost a zabraňují i klíčení, protože je uvnitř umístěná kmínová silice.
Tyto pytle zvané ZEMBAG jsou dostupné v několika velikostech a kromě pytlů na brambory můžete mít i speciální pytle pro uchovávání ovoce a zeleniny.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů; Terpenix s.r.o.
Skoncujte s plýtváním!
Publikováno: 9. 4. 2022, Autor: Adriana Dosedělová, Profil autora: Adriana Dosedělová