Mainské mývalí kočky jsou něžní obři se zajímavým rodokmenem
Mainské mývalí kočky jsou jedny z největších plemen domácích koček. Pokud jste se do nich zamilovali a chcete je mít doma, měli byste o nich něco důležitého vědět. Zejména to, kde si takovou číču pořídit, jaké jí doma připravit zázemí, jak a čím ji krmit a jaké choroby "mývalek" vás mohou překvapit.
Jak na chov mainské mývalí kočky (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Mainské mývalí kočky
Mainská mývalí kočka patří k jednomu z největších plemen koček chovaných člověkem. Toto plemeno se objevilo poprvé v Americe, kde se povedlo zkřížit dlouhosrstou evropskou kočku s plemenem kočky americké. V Nové Anglii ve státě Maine vzniklo toto plemeno. Podle oblasti původu se těmto kočkám začalo říkat mainské kočky. Přídomek mývalí je chybně vykládán, protože údajně jde o křížence kočky a mývala, což je z genetického hlediska nesmysl. Spíše bychom se mohli přiklonit k názoru, že mývalí kočka se jmenuje podle nádherného huňatého ocasu, který je mývalům opravdu velmi podobný.
Jiný název Maine Coon je pravděpodobně odvozen od britského mořeplavce a kapitána Charlese Coona, který do Ameriky přivezl zřejmě dlouhosrsté norské lesní kočky, které se zde zkřížily s americkými krátkosrstými kočkami.
Nádherný huňatý ocásek je velmi podobný tomu mývalímu
Díky vyšlechtění do dnešní podoby se mainské mývalí kočky staly skutečnými obry mezi kočkami. Původně je lidé používali na lov velkých hlodavců, zejména krys. Ale už roku 1860 byly mývalky představeny na výstavě koček a od následujícího roku začaly být uznávaným plemenem. Jejich obliba posléze upadla vlivem dovozu perských koček. Ovšem díky americkému sdružení Central Maine Coon Cat Club se mainské kočky opět vrátily na své zasloužené výsluní.
Tyto kočky jsou mimořádně velké a robustní. Patří do kategorie koček s polodlouhou srstí. Váha kočky dosahuje okolo 5-7 kg, zatímco kocour může vážit až 12 kg, zvlášť je-li kastrovaný. Na délku měří tyto kočky až 1 metr. Stavba těla je svalnatá, typické jsou výrazně hranaté rysy.
Kočky tohoto druhu mají velkou hlavu a výrazný čenich, dlouhé špičaté uši, zakončené trsem chlupů. Chlupy jim vyrůstají i mezi prsty výrazně velkých tlapek. Hustá srst je mnohem hustší kolem krku, na nohou, na břiše a na ocase, přičemž okolo krku mají skutečný huňatý límec.
Barva srsti je převážně přírodní, ovšem s mnoha barevnými variacemi a unikátní kresbou. Mainské mývalí kočky mohou být ve všech odstínech hnědé, ale také bílé, šedé, modré nebo želvovinové. Stejné pestré je velké množství barevných variant jejich očí, dokonce není výjimkou ani každé oko kočky v jiné barvě. Fyziologicky dospívají mainské mývalí kočky až mezi třetím a čtvrtým rokem.
Mainské mývalí kočky se velmi dobře snesou s dětmi i ostatními domácími mazlíčky
Povaha
Mainská mývalí kočka je laskavá, něžná, ale nezávislá. Lidskou rodinu bere jako součást svého života, ale vysloveně ji nepotřebuje, protože se ráda věnuje svým vlastním aktivitám. Je přítulná a ráda se mazlí. Velmi dobře reaguje na další domácí mazlíčky i na děti, zejména pokud s nimi vyrůstá v jedné domácnosti. Je velmi společenská, ráda se zapojuje do aktivit ostatních členů rodiny, ale není vlezlá.
Zajímavostí u mainských mývalích koček je způsob, jak a hlavně kde dokážou usnout. Vybírají si záměrně neobvyklá a krajně pohodlná místa, kde se stočí do opravdu velmi podivných pozic a spokojeně usnou. Je to dávný zvyk jejich předků adaptovat se v drsné krajině. Další zajímavostí je jejich způsob pití vody. Málokterá "mývalka" pije vodu jako běžná kočka, spíše se setkáme s tím, že pijí vodu z tlapek jako ze lžíce, případně do vody tlapkou buší. Také jejich mňoukání je krajně nezvyklé. Vydávají spíše zvuky podobné vrkání holubů, mňoukají velmi tiše, zato hlasitě a hluboce předou. Může se nám zdát, že jsou doslova "ukecané", protože dovedou po celý den melodicky příst a bublat.
Plánujete si pořídit mainskou mývalí kočku? Podívejte se na video reportáž s paní MVDr. Michaelou Riedlovou, která se rozpovídala o chovu tohoto plemene.
Pamatujte si, že mainské mývalí kočky milují vodu. Vzpomenete si na to vždy, když ji budete lovit z akvária nebo vyndávat z vany
Mainské kočky jsou také velmi inteligentní a obzvlášť milují vodu, na rozdíl od ostatních koček. Mnohokrát se vám může stát, že budete mainku lovit z vany, ve které se koupete, nebo jí najdete v misce s vodou. Nejsou příliš náročné na péči o srst, která díky krátké podsadě neplstnatí. Přesto ale doporučujeme aspoň jednou za týden kočku důkladně vyčesat. Co se týče krmiva, můžeme vyzkoušet přímo krmivo určené pro toto plemeno. Mainské kočky nejsou příliš vybíravé a spokojí se i s běžnými kočičími konzervami a granulemi. Vzhledem k jejich velikosti jim dávejte vždy tolik, kolik jejich váhová kategorie potřebuje. Nedávejte jim ale podřadné krmivo, reagovaĺy by na to snižováním hmotnosti.
Nezapomeňte, že dospělá mainská mývalí kočka je úctyhodných rozměrů a váží v podstatě jednou tolik, co obyčejné domácí kočky. Pokud jim budete pořizovat pelíšek, záchůdek a škrabadlo, dbejte na to, aby je tyto předměty unesly a aby se do nich vešly.
Kastrovaný mainský kocour může vážit až 12 kg, pořiďte mu proto odolnou cestovní tašku, která ho unese (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.) Vyzkoušejte, které krmivo jim bude vyhovovat (Zdroj: Prima DOMA MEDIA, s.r.o.)
Díky svému vlastnímu aktivnímu životu se mainská kočka dokáže přizpůsobit životnímu stylu svého aktivního majitele. Můžete jí sebou brát na dovolenou, na výlety, je schopná se naučit i základní povely a umí i aportovat. Lze vypozorovat, že mainské kočky se v mnoha ohledech podobají psům. Rády budou naši přítomnost vyhledávat, takže díky nim nebudeme nikdy sami.
Mainské kočky jsou velmi fotogenické (především jejich roztomilá koťata) a pozornost okolí si náležitě užívají.
Při pořízení kotěte mějte na paměti, že jednou vyroste a bude potřebovat opravdu velký pelíšek, škrabadlo i záchůdek
Nevýhody
Mainské mývalí kočky jsou opravdu velké, proto se nehodí do malého bytečku, který navíc nemá možnost venkovního výběhu. Zde se kočka bude cítit stísněně a nekomfortně. Tyto kočky totiž potřebují velký prostor, aby se mohly pořádně proběhnout a vyřádit. Výhodou bude pořízení kočičího stromu, na kterém si kočka svou energii vybije.
Pokud býváte často mimo domov, mainské kočce se po vás bude stýskat a bude strádat. Vysloveně vyžaduje lidskou přítomnost. Svého člověka bere jako svůj majetek a velmi ráda se na něm (v nejméně vhodnou chvíli) uvelebí.
Zdravotním problémem může být i dědičná zátěž v podobě kardiovaskulárních chorob. Eliminovat tyto choroby můžeme už při výběru nového člena rodiny. Vždy bychom měli kotě odebírat z prověřené chovné stanice a kotě by mělo mít PP (průkaz původu). Nesnažte se proto "zachraňovat" koťata z množíren, protože zde máte téměř 100 % záruku, že kotě bude nemocné a zatížené všemi dědičnými chorobami.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů, Wikipedie
Podívejte se, jak venčit kočku domácí:
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
TIP:
Nelíbí se vám nepraktické volně stojící misky na potravu pr kočky, ze kterých kočky často vodu vylijí? Vyrobte si praktický stojánek na misky s úložným prostorem. Jen tak budeme mít všechno vždy po ruce.
Publikováno: 5. 1. 2022, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
