Jaro je čas Velikonoc a také barev. Příroda kolem se začíná zelenat a ze záhonků a květináčů na nás postupně vystrkují veselé hlavičky všechny ty sněženky, petrklíče, macešky, narcisky… zkrátka jarní květinky. I Velikonoce mají své barvy, které prozáří naše domovy, a zároveň s sebou nesou také významnou sváteční symboliku.
Jarní odstíny patří do velikonoční výzdoby našich domovů (Zdroj: Depositphotos)
Kdy jindy bychom si také měli užívat barev a radosti víc než na jaře. Těší se na něj nejen příroda, ale i my a dokážeme se radovat z každého malého kvítku, který potkáme někde na procházce nebo na naší zahrádce. Něžné jarní odstíny patří i do velikonoční výzdoby našich domovů, které se po šedivých měsících jakoby rozsvítí. Ale mnohé barvy nejsou jen samoúčelným dekoračním prostředkem a skrývá se v nich symbolika spojená s Velikonocemi. V té se mísí, ostatně jako v celých svátcích jara, dávno zmizelý pohanský svět s křesťanskými tradicemi.
Barvy se dostaly i do pojmenování jednotlivých dní Pašijového týdne, tedy období, které těsně předchází Božímu hodu velikonočnímu a Velikonočnímu pondělí. Tento čas vděčí za své pojmenování pašijím, tedy biblickým vyprávěním o Kristově utrpění, a najdeme v něm hned několik „barevných“ jmen. Rovnou na začátku máme Modré pondělí, po kterém následuje Šedivé úterý. To ovšem nejsou zrovna barvy veselé a jarní, patrně symbolizovaly utrpení, které Krista čekalo na kříži. To Zelený čtvrtek a Bílá sobota už vypadají trochu veseleji.
Zelený čtvrtek přímo vybízí k tomu, abychom jeho název spojovali se zelenou, která je na jaře všude kolem nás a je tak nádherně svěží, že člověka potěší i pohled na kousek trávníku nebo rašící větévku keře před domem. Zelená je zkrátka barvou naděje a vzkříšení a vnímáme ji tak nejen o Velikonocích, ale i při jiných příležitostech. Proč se ocitla v pojmenování jednoho z velikonočních dnů, není příliš jasné. Možná mu dala jméno zelená liturgická roucha kněží, která se nosila už od středověku. Ale ještě spíš jde o zkomoleninu německého pojmenování „Greindonnerstag“, neboli Lkavý čtvrtek. To se už v němčině nějak proměnilo v Gründonnerstag, tedy Zelený čtvrtek a ten přešel i do češtiny.
Nechme ale tyto „spory“ raději jazykovědcům a užijme si o svátcích co nejvíce zelené a s ní i naděje a víry v dobré. Je to přece barva osení ozdobeného kraslicemi a zvířecími figurkami a také čerstvě rašících větévek, jimiž zdobíme vázy a věnce. Zeleně barvíme kraslice a zelené ubrousky i stužky vypadají dobře v každé dekoraci. Se zelenou vstoupí do našich domovů barva, která je spojována i s přátelstvím a láskou, znovuzrozením a v neposlední řadě také s klidem a mírem.
Bílá se nám připomíná v sobotu před vyvrcholením Velikonoc. Její název je odvozen od bílého obřadního roucha, který v ten den nosili nově pokřtění křesťané. Tato barva je symbolem nevinnosti, čistoty a slavnostních chvil. V širším smyslu je synonymem ctnosti a vznešenosti, lásky k pravdě a upřímnosti. Chrání nás a posiluje, duši poskytuje klid a dar tvořivosti.
Při zdobení domácnosti oceníme i její neutralitu, hodí se do každého interiéru a ke každé jiné barvě, nicméně velmi pěkně vypadá ve spojení se zelenou a modrou. Poskytnou nám ji bílé jarní květiny, bílá vejce, ubrousky i stužky.
Bílá je symbolem nevinnosti, čistoty a slavnostních chvil
Síla krve a životní energie
Od dávných časů bývala hlavní velikonoční barvou především červená. Je znamením ohně a krve, připomínala tedy Kristovu oběť. Symbolizuje ale rovněž lásku, pozitivní energii a dodává nám životní sílu a sebedůvěru.
Je to ovšem barva silná, takže s ní musíme zacházet opatrně. Nic ale nezkazíme červenými kraslicemi a dalšími ozdobami ve spojení s decentními přírodními barvami, například hnědou nebo béžovou. Na slavnostní stůl se hodí červené ubrousky a červené stužky: Ty lze navázat i na zelené větvičky nebo na ně zavěsit kraslice ve venkovních ozdobách.
Červená je symbolem ohně a krve, tedy Kristovy oběti
Žlutá ji zkrotí
Křesťanství přineslo do velikonoční barevné symboliky fialovou, tedy barvu pokání a smutku. Ty ostatně ke křesťanským Velikonocím patří a připomínají nám, že život má i své stinné stránky a my se s nimi musíme smířit. Z „pohanského“ pohledu je symbolem odvahy, inteligence a magických sil. Přináší nám tedy nejen pokoru, ale také inspiraci, a pomáhá při meditacích.
Je to další ze silných barev a v dekoracích bychom s ní měli být opatrní. Ne všechny barvy se k ní hodí a přemíra fialové vyvolává pocit smutku. Vyzkoušet ji ovšem můžete na kraslicích a ve výzdobě třeba ve spojení se žlutou, která ji dodá optimismu.
Žlutá je symbolem odvahy, inteligence a magických sil
Symboly svobody a míru
Žlutá je zkrátka takový smíšek mezi barvami, je nejsvětlejší z pestrých barev, povzbuzuje nás, zahřívá a rozveseluje. Je ale i symbolem moudrosti a svobody. K Velikonocím se víc než hodí a na jaře kvete přemíra žlutých květin, které nám k výzdobě skvěle poslouží.
Zajímavě budou vypadat ve spojení s modrou, která je také velmi symbolickou barvou. Uklidňuje, přináší mír a spokojenost, představuje tradici a důvěryhodnost. Když je jí ve výzdobě příliš, působí smutně a chladně, takže ji doplňte nejen již zmiňovanou žlutou, ale třeba také bílou, béžovou či zlatou. V přírodně laděných dekoracích vypadá hezky s hnědou.
Hnědá je klidná a teplá, připomíná důvěrně známé věci a symbolizuje Zemi. I proto k Velikonocím neodmyslitelně patří, protože ty jsou už od pradávna považovány za svátky vzkříšení, zrodu nového života a magického spojení s Matkou Zemí.
Ve sváteční výzdobě ji zastupují hnědé větévky a proutky použité ve věncích a vazbách. Hnědé jsou kraslice a vajíčka barvená v cibuli nebo v černém čaji, hnědá je zemina, do které jsme vyseli osení. Hodí se k ní prakticky všechny barvy, protože zklidňuje barevné kombinace, takže v nich můžete trochu popustit uzdu barevné fantazie. Nemusíte se pak bát ani spojení s rozjásanou oranžovou ztělesňující životní energii, radost, odvahu i životní jistoty.
Velikonoce jsou pro křesťany těmi největšími svátky, a díky tomu se mezi barvy tohoto období dostaly i zlatá a stříbrná. Ta první je zosobněním hojnosti, šlechetností, univerzální lásky a vůbec všech nejvyšších duchovních hodnot. Stříbrná je symbolem snů a tužeb, které přesahují materiální svět. Obě se hodí se do slavnostnějších dekorací nebo jako zajímavý barevný doplněk. Když to s nimi ale přeženete, může se vaše dekoratérské umění změnit v trochu laciný kýč.
Jak už jsme vzpomenuli na začátku, Velikonoce patří k jaru a k obojímu patří barvy. Vyberte si takové, které máte nejraději. Všechny jsou krásné, a pokud ve vás vyvolávají pozitivní pocity, pak plní tu správnou úlohu. Inspiraci čerpejte v přírodě, v nápadech svých dětí nebo ve vlastní fantazii. Držte se motta: „Co mi dělá radost, nemůže být špatné.“ Velikonoce jsou svátky radosti, hojnosti a nových začátků, proto si je co nejlépe užijte „ve svých barvách“ a se svými nejbližšími.
