Velký pátek je dnem velkého smutku, ale i den magický

Velký pátek je s ohledem na křesťanské zvyklosti dnem velkého smutku, rozjímání a ticha. V tento den byl ukřižován Ježíš Kristus. V obdobném duchu se nesly i pohanské tradice, které byly na tento den velmi poklidné a odehrávaly se zpravidla před rozedněním. Na druhou stranu byl Velký pátek vnímán jako magický den, kdy se podle pověr otevíraly skály a vydávaly své poklady. Velmi zázračnou moc má na Velký pátek i voda v řekách a potocích.

Velký pátek má zázračnou moc (Zdroj: Depositphotos.com)

Velký pátek je součástí pašijového týdne, je to den smutku, rozjímání a klidu. V tento den byl ukřižován Kristus a dán do hrobu. Lidové zvyky a tradice se proto musely odehrát ještě před východem Slunce.

Velký pátek z pohledu křesťanství

Věřící vnímají Velký pátek jako den velkého smutku nad smrtí Ježíše Krista. Ten byl odsouzen Pilátem Ponským ke smrti na kříži. Po rozsudku byl Ježíš zbičován a byla mu nasazena trnová koruna. Svůj kříž si poté musel donesl na vrch Golgota, kde byl kříž postaven a Ježíš k němu přibit. Toto se podle tradice mělo stát někdy kolem třetí hodiny odpolední. 

V tuto hodinu se věřící scházejí v kostelích k tiché modlitbě. Modlí se ke kříži a k osobě Ježíše Krista, kněží se modlí vleže, čelem k zemi. Je to výraz velké pokory.

Výzdoba v kostele na velký pátek
Výzdoba v kostelích je na Velký pátek tradičně velmi střídmá, bez květin a bez svící (Zdroj: Depositphotos.com)

Kostely mají v tento den tradičně velmi chudou a střídmou výzdobu – bez květin a bez svící. Neslouží se mše, varhany nehrají – podobně jako na Květnou neděli se čtou pašije a lidé se modlí u Kristovy sochy. Vyjadřují hluboký smutek nad smrtí Ježíše Krista, tento den je dnem přísného půstu, nevaří se, z domácnostech se zhášely ohně.

Také kostelní zvony, které na Zelený čtvrtek symbolicky odletěly do Říma, jsou stále tiché, jejich zvuk je do dnešních dní v řadě vesnic nahrazován řehtačkami a klapačkami. V některých oblastech byly dokonce sundávány kravám zvonce, aby nerušily rozjímavé ticho. Někde se také dochoval zvyk vodění Jidáše. Za něj bývá převlečený mladší chlapec, většinou byl vybírán hoch se zrzavými vlasy. Ostatní mu připravili převlek ze slámy, jeho obličej byl umouněný. Na konci dne byl tento převlek symbolicky spálen.

Lidové zvyky na Velký pátek

Tento den je dnem přísného půstu, nevařilo se a v řadě domácností se také zhášely ohně. Na Velký pátek se nesmělo hýbat se zemí – orat, rýt, okopávat ani set. V tento den byl do země pochovám Ježíš a pokud by sedlák v tento den oral nebo sázel jakékoliv zemědělské plodiny, bylo to považováno za znesvěcení. Nepracovalo se ani v sadech.

Orání s koněm a pluhem
Na Velký pátek se podle tradice nesmí hýbat se zemí – orat, okopávat, rýt nebo set (Zdroj: Depositphotos.com)

Ženy nesměly v tento den prát prádlo, věřilo se, že by ho nenamáčely ve vody, ale symbolicky v Kristově krvi.

Někde se v tento den předly se takzvané pašijové nitě. Pár stehů na oblečení z nitě upředené na Velký pátek mělo dotyčnému, který oděv nosil, zajistit ochranu před zlými duchy a před uhranutím. Košile ušitá z pašijových nití měla moc ochránit před bleskem.

Lidé si také velmi všímali úkazů a znamení zjevujících se v tento den. Ta měla údajně velmi silnou moc a dala se z nich vyčíst řada budoucích událostí.

Zázračná moc velkopáteční vody

Lidé věřili, že voda má na Velký pátek zázračnou moc. Vstávalo se velmi časně ráno, ještě před svítáním a šlo se k potoku nebo řece. Ženy si omývaly vodou obličej a paže, věřily, že jim to zajistí krásu, svěžest a zdraví. Magická moc vody v tento den léčila kožní problémy a onemocnění zraku. To proto, že voda pramení za země, do který byl na Velký pátek pochován Ježíš Kristus. Velkopáteční vodě se také říkalo „jordánka“ podle řeky, ve které byl Kristus pokřtěn. V některých krajích se ale můžeme setkat i s označením „šťastnice“, kdo ji nabral a napil se z ní, byl podle pověry celý rok šťastný.

mytí v potoce na Velký pátek
Voda má na Velký pátek magickou moc, omytí v pramenité vodě po ránu zajistí zdraví, krásu a svěžest po celý rok (Zdroj: Depositphotos.com)

Chlapci se snažili při omývání vylovit ústy z mělké vody kamínek. Pokud se jim to podařilo a hodili ho za sebe přes rameno, mělo je to po celý další rok ochránit před bolestmi zubů.

Voda na Velký pátek přinášela svým účinkem prospěch nejen lidem, ale i hospodářským zvířatům. Dostávala ji nejen pít, ale zároveň je s ní hospodáři omývali. Na domácím zvířectvu byl totiž závislý sedlák, jeho rodina i čeledíni. Byl to prakticky největší majetek. Zdraví zvířat se rovnalo prosperitě celého hospodářství.

Ještě před svítáním hospodáři kropili stáje i dům svěcenou vodou, aby nepřišlo neštěstí.

Na Velký pátek země vydává své poklady

Další z pohanských pověr byla víra, že na Velký pátek se otevírá země a vydává své poklady. Poklad prý bývá označen malým světýlkem vycházejícím z pukliny skály nebo světélkujícím kapradím. Hory s poklady se údajně otevíraly ke třetí hodině odpolední a zůstávaly otevřené až do setmění. Běda však tomu, kdo by snad z hamižnosti v hoře setrval déle, to by se z ní již nikdy nedostal ven.

Na Velký pátek se otevírají skály, aby vydaly své poklady
Na Velký pátek údajně skály vydávají své poklady (Zdroj: Depositphotos.com)

Pověry a pranostiky na Velký pátek:

- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej.

- Pokud na Velký pátek prší, pak bude příští rok velmi suchý.

- Pokud se na Velký pátek objeví červánky, mohla příští rok přijít velká nepřízeň počasí.

- Když na Velký pátek hřmí, úroda se urodí.

​Dalším dnem pašijového týdne je Bílá sobota, kdy je čas péct beránka, začít barvit vajíčka a dojít na proutky na pomlázku.

Související k tématu