Víte, jaké byly původní symboly Velikonoc a jaké máme dnes?

Symboly Velikonoc, jako například pomlázka a barvení vajíček, patří ke svátkům jara stejně, jako patří čas adventu k Vánocům. Ale opravdu patří třeba takové hodování k původním křesťanským zvyklostem nebo si ho utvořila až nová doba? Pojďme se ponořit do historie a seznámit se s prapůvodními symboly Velikonoc. Třeba k těm současným přiberete některý z těch prapůvodních.

Velikonočním symbolem jsou kočičky, vajíčka i zajíček (Zdroj: Depositphotos.com)

Symboly velikonoc

Většina z nás ví, že Velikonoce jsou původní oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Současná podoba svátků nemá s těmi tradičními křesťanskými zas tolik společného, přesto některé Velikonoční symboly, které se používaly kdysi, v mnoha rodinách naleznete i dnes. 

Které ze symbolů velikonoc jsou spjaty s křesťanskou historií?

Kříž

Prvním ze symbolů je kříž. Kříž jako takový nevznikl v křesťanství, přesto nyní je spojován právě s touto vírou. Neboť Ježíš byl odsouzen k smrti  ukřižováním, jakožto k nejhoršímu způsobu trestu v té době užívaným (ukřižování bylo považováno za mimořádně kruté a ponižující, mělo být znakem pohrdání nad potrestanou osobou). Kříž měl řadu podob, od tvaru písmene T či X, až po dnes nejznámější křesťanský (či také latinský).

kříž na obloze
V křesťanství je hlavním symbolem kříž (Zdroj: Depositphotos.com)

Velikonoční beránek

Ač se může zdát, že tradice pečení beránka spadá spíše do moderní doby, opak je pravdou. Symbol beránka lze vyčíst i z pramenů datujících se do předkřesťanské doby. Přesto v době Velikonoc zaujímá své místo, neboť dle křesťanské víry je Ježíš Kristus beránkem, kterého obětovali za spásu světa. V židovské víře zas pojídání beránka připomíná vysvobození se z egyptského otroctví. Bohužel dnes se už asi nedopátráme, zda se podoba obřadní beránek předkládal jako pokrm z masa či to bylo pečivo. Každá víra si obhájí to své.

Velikonoční beránek
Beránek se dnes peče na sladko (Zdroj: Depositphotos.com)

Velikonoční ohně a velikonoční svíce

Symbol ohně je chápán ve všech vírách i kulturách jako vítězství nad zimou, jako příchod nového světla a života do dřív temných časů. Na Bílou sobotu po setmění se při obřadu Velké noci zapálil oheň. Od něj se pak připalovaly svíčky, které se vnášely do zcela potemnělého kostela. Tímto aktem si křesťané připomínají povstání Ježíše z mrtvých, tedy noc, která se mění v den. Zapálená svíce se ponořuje do vody posvěcené na křestní a zapalují se od ní křestní svíce. Svíčka má většinou na těle vyobrazený motiv kříže a značky alfy a omegy, tedy počátek a konec Ježíše, popř. další znaky. 

Svíčky z Jeruzaléma
Svíce a oheň patří k tradičním velikonočním symbolům (Zdroj: Depositphotos.com)

Velikonoční vajíčko

Vejce jako takové obsahuje zárodek nového života, proto je symbolem plodnosti, úrody, života i vzkříšení. Přesto tento symbol nacházíme ještě v dobách před počátkem křesťanství. Barvení vajec spadá až k dobám starověkého Egypta, kdy se používala výhradně červená barva. Naopak tradice malování kraslic různými technikami se udržuje v souvislosti s lidovými zvyky. Pojídání vajec pak může symbolizovat konec postní doby, kdy se vejce jíst nesměla. 

malování vajíček
Malování vajíček nesmí chybět v žádné rodině. Dnes se do této činnosti s radostí zapojují i děti (Zdroj: Depositphotos.com)

Mezi další symboly patří kočičky, křen či mléko s medem. Kočičky mají připodobnit palmové ratolesti, kterými vítali v Jeruzalémě přicházejícího Krista. Na květnou neděli je tradičním zvykem jejich svěcení a pálení na  Popeleční středu. Křen pak symbolizuje hřebíky, jimž byl Ježíš ukřižován, nebo také hořkost jeho utrpení a spadá spíš k židovským tradicím. Mléko s medem má být symbolem dvojjedinosti Krista.  

mléko s medem
V některých krajích se dodnes popíjí na velikonoce mléko s medem (Zdroj: Depositphotos.com)

Velikonoční symboly v moderním pojetí

Z původních křesťanských symbolů se do moderní doby přenáší tedy vajíčko a beránek. Dnes se beránek peče ze sladkého těsta, v některých krajích se však peče i nádivka ve tvaru beránka. Mezi další symboliky, které můžeme najít ještě před počátkem křesťanské víry a které se přenesly do dnešní doby, je například Velikonoční zajíček. 

Velikonoční zajíček
Jaké jsou dnešní velikonoční symboly? (Zdroj: Depositphotos.com)

Velikonoční zajíček

Symbolika zajíčka, který přináší velikononční vajíčka, nalezneme v mnoha kulturách i náboženstvích. Podle jednoho výkladu má zajíček původ v tradičních oslavách jara pohanské bohyně plodnosti Eostre (z tohoto jména pravděpodobně vznikl anglický název pro Velikonoce - Easter). Legenda praví, že bohyně chtěla zachránit zmrzlého  ptáčka tím, že jej proměnila na zajíce. A na důkaz vděku pak zajíc kladl na jaře vejce jako pták.

Zajíček nosí čokoládová vajíčka
V některých zemích schovává velikonoční zajíček po zahradě čokoládová vajíčka (Zdroj: Depositphotos.com)

Velikonoční pomlázka

Velikonoční pomlázka je lidovou tradicí, která však díky přetrvání z dob minulých pomalu přechází v symboliku současných Velikonoc. Pokud se zeptáte dětí i dospělých, co je typickým znakem pro Velikonoce, polovina z nich odpoví, že pomlázka. Nebo hodování. Což je zvyk spjatý se samotným pletením pomlázky, resp. důsledek. A co tedy podle tradičních zvyklostí pomlázka symbolizuje? Podle pověstí by každá žena měla být na Velikonoce vyšlehána (vyšupána) pomlázkou, aby neuschla (v jiném kraji aby se jí drželo zdraví či aby si uchovala plodnost). A naopak jako na důkaz vděčnosti dostává muž vajíčko, tedy symbol. V některých krajích se situace po poledni otáčí (popř. se dodržuje ještě původnější zvyk Odplatného úterý), ženy šlehají muže, nebo je polévají vodou. Pomlázka má být vyrobena z mladých proutků, aby mohla ženu omladit, dát jí sílu a mládí. Omladit, nebo také pomladit - proto ustálené slovo pomlázka. 

Pomlázka
K hodování patří kvalitní pomlázka, dnes se dá koupit i třeba ratanová (Zdroj: Depositphotos.com)

Řehtačka

Od zeleného čtvrtka mají mladí školou povinní hoši chodit po vsi a zvuky, které vydává řehtačka, nebo také trakař či klapačka, mají svolávat místo zvonů, které odletěly do Říma, k bohoslužbě. Tuto činnost vykonávají až do doby, kdy se vrací zvony. Tedy naposledy ráno o Bílé sobotě. 

Mazanec

Mazanec patří mezi nejstarší obřadní pečivo, symbolizuje slunce. Těsto má být stejné, jako na vánočku. Přesto dřív složení mazance určovalo, pro koho je určen. Původně byl však upečen naslano, dávalo se do něj větší množství vajec, od kterých získalo těsto žlutou barvu (proto připodobnění ke slunci). Do dnešní doby se peče většinou na Bílou sobotu. 

Mazanec
Mazanec nesmí chybět na velikonočním stole, pečený je z vánočkového těsta (Zdroj: Depositphotos.com)

Autor:

Související k tématu