Letničky a samovýsev: Kreativní zahrada plná překvapení

Pokud nepatříte mezi puntičkáře, kteří mají svou přesnou představu, co a hlavně kde, má na jejich zahradě růst a kvést, ale naopak se necháte rádi překvapit, vsaďte na květiny, které se snadno množí samovýsevem. Nebudete utrácet peníze ani čas za opakovaný nákup semen. Nastává čas prvního výsevu letniček, které se v příštích letech o sebe už postarají samy.

Co je samovýsev

Některé letničky mají tu vlastnost, že se dokáží velmi dobře množit samovýsevem a nemusíme je tedy vysévat každým rokem, zvládnou se množit bez naší pomoci. Po odkvětu vytvářejí semeníky, ze kterých se vlastním vystřelením či pomocí větru nebo ptactva, semena roznesou po celé zahradě. Semena pak zůstanou v půdě do jara a na jaře vyklíčí na novém stanovišti. Důležitým předpokladem je, že jim nevadí zima a mráz, naopak, některá semínka k dobrému vyklíčení přemrznutí dokonce potřebují.

Výhody samovýsevu

  • Je velmi levný! Semena nakoupíte jen jednou a po dalších několik let už jenom sledujete, jak se vám květiny stěhují z jednoho kouta zahrady do druhého.
  • Rostlinky ze samovýsevu bývají otužilé a silnější než ty vypěstované v misce za oknem. Ty bývají často vytáhlé, jak se snažily najít dostatek slunečních paprsků.
  • Květiny ze samovýsevu samy vyrostou na pro ně vhodném stanovišti a vyplňují tak zbytečné mezery mezi trvalkami.

Hledík větší (Antirrhinum majus)

Kdo by neznal oblíbenou nenáročnou letničku, často lidově zvanou zaječí tlamičky. Pochází ze Středomoří, kde se pěstuje jako trvalka. U nás se vysévá v březnu do pařeniště a koncem dubna se vysazuje na stanoviště, na které nemá žádné zvláštní nároky. Mladé rostlinky dobře snáší chlad. Začíná kvést ve druhé polovině června. Odkvetlé části odstřihujte, hledík vykvete znovu. Pak už nechte semena dozrát, aby se rostlina mohla pro příští rok množit samovýsevem.

Hledík větší (Antirrhinum majus)
Hledík větší (Antirrhinum majus) (Zdroj: pixabay.com)

Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus)

Pochází z Jižní Ameriky, ale v našich krajích se skvěle zabydlela. Patří mezi oblíbené vysoké letničky, bohužel se příliš nehodí do řezaných kytic, špatně snáší transport. Vysévá se v polovině dubna a až koncem května se přepíchané sazenice vysazují do volné půdy. Rostliny jsou choulostivé na teploty pod bodem mrazu, ale semínka v půdě zimu snadno přežijí a samovýsev je u nich velmi častý a snadný. Vyžadují slunečné stanoviště a nepřehnojenou půdu.

Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus)
Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus) (Zdroj: pixabay.com)

Mák setý (Papaver somniferum)

Oblíbená užitková, léčivá i okrasná rostlina s velmi krátkou dobou květu. Vysévá se na začátku dubna přímo na stanoviště, nesnáší přepichování, ani pozdější přesazování, protože má kůlový kořen. Potřebuje včasné jednocení, rostliny se vyvíjejí velmi rychle. Má rád slunečné stanoviště.

Mák setý (Papaver somniferum)
Mák setý (Papaver somniferum) (Zdroj: pixabay.com)

Ostrožka stračka (Consolida regalis, syn. Delphinium consolida)

Jednoletý druh ostrožky patří mezi domácí druhy. Vysévá se přímo na záhon (nesnáší přepichování), co nejdříve v dubnu nebo na podzim, v druhé polovině listopadu, aby semena nestačila do zimy vyklíčit. Rostliny z podzimního výsevu (nebo samovýsevu) jsou silnější a dříve a bohatěji kvetou. Ostrožky vyžadují slunečné stanoviště chráněné před větrem a propustnou půdu.

Ostrožka stračka (Consolida regalis, syn. Delphinium consolida)
Ostrožka stračka (Consolida regalis, syn. Delphinium consolida) (Zdroj: pixabay.com)

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

Známá léčivá bylinka, která pochází ze Středomoří. Vysévá se v dubnu, přímo na stanoviště nebo již v únoru do skleníku. Kvete od začátku července až do zámrazu. Měsíček je naprosto nenáročný, má rád vápnitou půdu, kvete na slunci i ve stínu.

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)
Měsíček lékařský (Calendula officinalis) (Zdroj: pixabay.com)

Související k tématu