Drátované výrobky měly v minulosti různou podobu. S drátenickými pracemi se sice ponejvíce spojuje odrátované keramické nádobí, ale v reálu to jsou rovněž i šperky, ptačí klece, mříže a dekorace. Je toho prostě moc. Drátenictví je jedinečné řemeslo. Co o něm víte? Chcete se mu naučit? I to dnes není nereálné.
Drátování je dnes již uměleckým řemeslem, ale v minulosti mělo velký význam (Zdroj: Iveta Kopicová, Botanicus)
Drátované výrobky a dráty
Drát lidstvo zná od doby bronzové. Nejstarší dochované drátované výrobky pak pochází z doby okolo roku 1900 před naším letopočtem. Tehdy šlo o malé měděné, bronzové a výjimečně i stříbrné a zlaté dráty. V době okolo 700 let před naším letopočtem se objevují první drátované výrobky z železného drátu. Jelikož byl drát v té době velmi drahý, používal se především k výrobě šperků a dekoračních předmětů. Drátované výrobky si mohli dovolit jen ti nejbohatší.
Krásné šperky z mědi zdobily už ruce našich prapraprababiček
Dráty nejen ve stavebnictví
V antice se dráty začaly používat také ve stavebnictví a k výrobě zbroje. V té době lidé dokázali z drátu vyrobit kroužky, elipsy, spirály a jiné tvary. Mimo to jej začali používat rovněž k opravám nádob. Tehdy však ještě nešlo o drátenictví, ale o tzv. heftování. Tento způsob práce drátem je dodnes považován za předchůdce drátenictví. Tento způsob opravy nádob spočívá v tom, že se na protilehlých stranách praskliny vyvrtaly dírky, jimiž se provlékl drát a pevně se stáhl. Ve středověku drát nabyl velkého významu, protože se ve velké míře začal používat také k výrobě kroužkové košile. V té době se navíc drát stal běžně dostupným, a tak se také začal používat k výrobě nářadí a pomůcek. Drátované výrobky dráteníci nejen používali, ale také prodávali.
Drátované výrobky mají v současné době zcela jinou podobu než v minulosti. Drátování se v minulosti věnovali dráteníci, i proto se tomuto řemeslu říkalo drátenictví. Na tomto řemeslu je zajímavé to, že vzniklo v šestnáctém století na Slovensku. Jeho rodištěm je tzv. Drotárie, oblast, která se rozprostírá mezi Považskou Bystricou, Žilinou a Čadcou. Z Veľké Rovné pak pochází první doložený dráteník. Oficiálně je drátenictví považováno za zaniklé. Jeho zánik je spojený s druhou světovou válkou tak, jak tomu je i u jiných tradičních řemesel.
V minulosti se dráteníci vydávali do světa s dřevěnou krosnou na zádech, s kolem drátu, koženou brašnou a jedním nebo vícero učni, kteří jim pomáhali a zároveň se učili drátenickému řemeslu.
Dráteníci chodili po vesnicích a živili se tím, že opravovali prasklé hrnce, džbány, mísy a jiné nádoby. Oprava spočívala v oplétání drátěnými oky tak, aby se keramika nerozpadla, ale mohla se dál používat.
Největšího rozkvětu se řemeslo dočkalo na přelomu 19. a 20. století. Tehdy se slovenští dráteníci postupně dostali do celé Evropy, Ruska, a dokonce i do Ameriky.
Potom, co však bylo vandrování v některých německých zemích zakázáno, začali si dráteníci zřizovat dílny. A nutno říct, že jich nebylo málo.
V té době se pak nevěnovali už jen opravě nádobí, ale vyráběli široký sortiment drátovaných a plechových výrobků. Šlo v té době o různé kuchyňské náčiní, ptačí klece, vybavení do obchodu, hračky, zahradní nábytek, zábradlí, mříže, výrobky pro armádu, naftový průmysl, železnice i loďstvo. Vandrovní dráteníci se proměnili v obchodní cestující, kteří pracovali pro tyto dílny. Drátované výrobky již nevyráběli, ale pouze prodávali.
Umělecky ztvárněná ptačí klec je vyrobená ze zlatých drátků
Jak dráteníci opravovali nádoby?
Drát se v minulosti nepoužíval pouze k opravě nádobí, ale i k prevenci před rozbitím. Rozbité nádoby dráteník nejprve slepil směsí vody a mouky a následně ji odrátoval.
Kameninové nádoby často praskaly a bylo potřeba je opravit pomocí drátování
Co jste o drátenictví zřejmě nevěděli
Drátenictví se rozmohlo především v Rusku, kde na přelomu 19. a 20. století vzniklo zhruba 80 dílen, a to i největší drátenická továrna na světě. V době svého největšího rozkvětu zde pracovalo na 400 zaměstnanců. Bohužel první světová válka a ruská revoluce učinily všemu přítrž. Dílny byly uzavřeny a dráteníci se opět vydali na vandr. Z Ruska se vrátili zpět domů na Slovensko, bohužel bez majetku.
Na rozdíl od Ruska se drátenictví dařilo v USA. Ještě dnes zde najdete řadů podniků, které původně vznikly jako drátenické dílny.
Největší ránu však drátenickému řemeslu zasadily plastové výrobky, které byly mnohem levnější než drátenické práce.
I když některé zdroje označují, že je drátenictví již zaniklé řemeslo, není to tak docela pravda. Řemeslo má jen jinou podobu, než tomu bylo v minulosti. Dnes se nevěnuje drátování nádobí, ale spíše výrobě dekorací a šperků. Tradiční drátenictví se v současnosti užívá už jen k výrobě dekoračních vintage nádobí na chalupu a podobně laděných interiérů a také i výrobě repliky starého nádobí.
Vyrobit z drátků něco smysluplného chce velkou představivost a zručnost
Zajímavé na soudobém drátenictví také je, že kdysi řemeslo bývalo ryze mužskou doménou, zato dnes se mu věnují především ženy. Jde ale často jen o volnočasovou aktivitu, s níž se jen stěží dá uživit. Spíše je prostředkem přivýdělku.
Moderní pojetí drátkovaných šperků (Zdroj: Depositphotos.com) Drátované výrobky měly a dodnes mají spoustu originality (Zdroj: Depositphotos.com)
Pravdou také je, že dráteníci se nemohli pochlubit bůhvíjak vysokým výdělkem ani v minulosti. Vedle vlastní výroby se tak většina dráteníků věnuje i pořádání kurzů a workshopů pro dospělé i děti. Jejich drátované výrobky si můžete pořídit na jarmarcích, výstavách nebo na specializovaných e-shopech a sociálních sítích. Zajímavé také je, že se Slovensko snaží drátenictví prosadit na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Pokud budete mít někdy cestu kolem, zastavte se v historické vesnici umění a řemesel Botanicus, kde se můžete se starými technikami nejen kameníků blíže seznámit v Centru řemesel.
