Tradice tvoří naši kulturu. Utváří nás, obohacují a spojují nás s našimi předky. Mají totiž hlubokou historii. Nejvíce tradic máme spojených s Vánocemi a Velikonocemi. Pravdou však je, že tradicemi je protkán celý rok. Každá rodina má své vlastní tradice. Je zajímavé, že některé tradice se v průběhu času ztratí. Objevují se nové a mnohdy se tradice po letech zapomenutí opět vyjeví a stanou se opět oblíbenými a tradovanými. Víte, jaké zajímavé jarní a velikonoční tradice upadly v zapomnění?
Tradice, na které jsme zapomněli (Zdroj: Depositphotos)
Tradice, na které se zapomnělo
Tradice donášení “líta”
Tradice vynášení Morany je známá především na Moravě. Donášení “líta” se pro změnu více udržuje v Čechách. Tradice se dodnes nejvíce dodržuje v Nýrsku. Nejprve se vynesla Morena a pak se donášelo “líto”, symbol nového života. Šlo o živý stromeček zdobený barevnými pentlemi a malovanými kraslicemi.
Kromě "líta" se do kostela nosily kočičky a nechávaly se světit. Posvěcené se pak ukládaly doma, aby zaháněly nemoci.
Nařezaná kytice kočiček se nechávala v kostelech světit
Zelený čtvrtek byl skutečně zelený
Už dávno hospodyňky o Zeleném čtvrtku nevstávají dobrovolně před svítáním, jen aby rychle doma zametly a smetí za svítání odnesly na první křižovatku. Zapomenutou čtvrteční tradicí z Orlických hor je i zvyk, kdy lidé házeli na Zelený čtvrtek do studny chleba namazaný medem. Do dnešních dob přetrval zvyk jíst zelené pokrmy, případně tradiční jídla s přídavkem zeleniny.
Velký pátek býval spojen s celou řadou tradic. Některé se dodržují do dnešních dnů, ale na některé se již zapomnělo. Už jen málokdo ví, že se na Velký pátek chodívalo hledat poklady. Kromě hledání pokladů se tradičně lidé také před rozbřeskem umývali vodou v potoce, aby si zajistili pevné zdraví pro celý následující rok.
Velký pátek je magický, v tento den se otevírají poklady v zemi
Bílá sobota to nejsou jen malovaná vejce
Kromě malování vajec se v minulosti malovaly také “chodníčky lásky”. Dělali to zamilovaní mládenci, kteří si vysypávali cestičku ke své milé. O Bílé sobotě se také třáslo s ovocnými stromy, aby se probudily ze zimního spánku a dobře rodily. Stříkaly se přitom vodou a potíraly se těstem na mazance.
O Velikonočním pondělí se házelo kudlou na kudrnu a vejce. Kudrna je míč vytvořený z volských chlupů. Vyhrál ten, komu se povedlo nůž zabodnout nejblíže kudrny a jako první se strefil i do vajec uvařených natvrdo. Podobně na tom je i “pekaní”, souboj v ťukání kraslicemi. Soupeřovo vajíčko vyhrává ten, kdo špičkou svého vejce rozbije druhé vejce.
