Okrasní ptáci jsou vhodnými společníky

Okrasní ptáci

Chovat velké papoušky, jako jsou arové nebo papoušky kakadu, je velmi náročný. Proto existují menší, také krásní, ale méně nároční na chov, které zvládne i začátečník. Okrasní ptáci vám budou dělat stejnou radost nejen v bytě, ale i ve voliéře, kterou můžete mít na terase, balkonu nebo na zahradě.

Malí astrildové jsou velmi pěkně vybarvení a patří mezi nenáročné druhy. Snesou se dobře s ostatními ptáky a zvyknou si velmi rychle na nové prostředí. Stejně tak méně zbarvené nofémy se hodí pro začátečníky, protože nejsou nároční a mají klidnou povahu. Pro chov je důležité zázemí, které napodobuje přirozené prostředí, odkud okrasní ptáci pocházejí. Kvalitní a pestré krmivo bohaté na vitaminy a minerální prvky s dostatečným přístupem k pitné vodě.

Astrild rákosní

Tito okrasní ptáci pocházejí ze severní a severozápadní Austrálie, kde žijí v keřových porostech a vysoké trávě nebo v rákosinách. Dorůstají do délky až 12 cm. Jeho zbarvení je na těle olivově žlutohnědé s bílým tečkováním, na spodu a na hlavě má typickou červenou masku, kterou mají samci více výraznou. Krmení se skládá především z prosa, moháru, lesknice a senegalského prosa v klasech.

Můžete přidat vaječnou míchanici, zelené krmivo, mravenčí kukly, larvy potemníků a jiný drobný hmyz a dostatek vápníku s vitaminy. Tento druh lze chovat jak v domácím prostředí v kleci, tak i ve venkovní voliéře. Pokud se rozhodnete k chovu těchto slabě švitořících ptáků, je nutné vybudovat budku o velikosti 12×12×15 cm s polovinou přední stěny, která je otevřená. Okrasní ptáci do ní budou snáze vlétat a starat se o potomstvo.

Ve voliéře bude vhodným materiálem na umístění neumělého hnízda keř nebo rákosí, které jim do voliéry můžete umístit. Stavějí nejraději hnízdo z čerstvé trávy, která je pevnější. Po páření snese samička 3–6 vajíček a rodiče se v sezení střídají 12–14 dnů. Přibližně za 20 dnů vylétnou z hnízda mláďata, která se začínají osamostatňovat velmi pomalu, proto je rodiče musí krmit velmi dlouho.

Astrild rudokrký

Je původem ze severní a severozápadní Austrálie. Samec je zbarvený do černohněda na vrchní části těla, krku a bocích. Střed prsou, brada, kostřec, hrdlo, uzdička a vrchní částí ocasu mají intenzivně červené zbarvení. Samičky nejsou tak výrazné jako samečci ve svém zbarvení. Tento druh se zdržuje převážně na zemi, kde sbírá semena trav a zrní. K běžnému prosu a moháru přidejte senegalské proso na klasech, zelené krmení a přidejte vaječnou míchanici. Nezapomeňte na dostatečné množství vitaminů a minerálních látek. Nikdy mu nedávejte znečištěné krmivo prachem, předejdete nepříjemnému onemocnění z roztočů.

Ke hnízdění potřebují tito okrasní ptáci budku 15×15×18 cm s polovinou přední stěny, která je otevřená. Ke stavbě neumělého hnízda potřebují kokosové vlákno a drobné traviny, jako výstelku mají rádi vyčesanou psí srst. Nebude se jim dařit v chladném a vlhkém prostředí. Velikost snůšky je 4–6 vajec. Rodiče se v sezení střídají po dobu 16 dnů, kdy se začínají líhnout první mláďata. Ve stáří 25 dnů opouštějí hnízdo.

Neoféma Burka

Je jedním z papoušků, kteří neoplývají záplavou barev, ale přesto je tento druh oblíben mezi chovateli pro svou klidnou povahu. Pochází z Jižní Austrálie a dorůstá délky 19–21 cm. Jeho charakteristickým zbarvením je u samečka modrý čelní pásek na hlavě. Tito okrasní ptáci jsou nenároční na chov, rychle si zvyknou na nové prostředí a dobře odchovávají svá mláďata. Ve voliéře vám tento druh nebude okusovat dřevo, a tak mu do ní můžete umístit živé rostliny. Pozor však v zimě na mráz, snese jen slabší mrazíky do -7 °C.

Krmte lesknicí, prosem, mohárem, trochou máku, nigrem, lněným semínkem nebo malými semeny slunečnice. Zelené krmení, nastrouhaná mrkev a v době odchovu i natvrdo uvařená vejce budou vhodným krmným doplňkem. K hnízdění potřebuje budku o rozměrech 17×17×25 cm s průměrem vletového otvoru 4,5 cm. Samička snáší 3–6 bílých vajec, na kterých sedí 18 dnů. Mláďata opouštějí hnízdní dutinu ve stáří 4 týdnů. Zpočátku jsou velmi divoká, ovšem zakrátko zkrotnou.